Záporné ceny elektřiny: co znamenají pro firmy a jak na ně reagovat

Slunečné sobotní odpoledne, prázdné výrobní haly, nízká spotřeba. A na burze cena elektřiny, která místo plusu ukazuje mínus. Přesně tohle se letos na jaře stalo v Česku už opakovaně – spotová cena elektřiny se na chvíli propadla hluboko do záporu. Kdo v tu chvíli elektřinu ze sítě odebíral, dostal za ni od trhu vlastně zaplaceno. Zní to jako výjimka, ale čím dál víc jde o běžný jev.

Proč se to děje? 

Za posledních pár let přibylo v Česku velké množství fotovoltaických elektráren. Ve slunečných dnech, typicky kolem poledne v dubnu a květnu, dodávají tyto zdroje do sítě naráz velké množství elektřiny. Jenže spotřeba v tu dobu bývá nízká, hlavně o víkendech a svátcích, kdy stojí fabriky i kanceláře. 

Když nabídka výrazně převýší poptávku, cena na spotovém trhu padá – a protože elektřinu nejde jednoduše skladovat ani okamžitě vypnout, dokáže se dostat i hluboko do záporných hodnot. Čím víc bude v síti podobných zdrojů, tím častěji a déle se tato situace bude opakovat. 

Je důležité rozlišovat mezi spotovou cenou, která takhle kolísá prakticky hodinu od hodiny, a cenou fixovaných kontraktů (takzvaných forwardů), která zůstává mnohem stabilnější. Firma se se skutečnou zápornou cenou v praxi setká jen tehdy, pokud nakupuje elektřinu na spotovém trhu nebo má tarif, který se od něj odvíjí. 

Co to znamená pro firmu? 

Pro firmu se spotovým nebo hodinovým tarifem to může být jak riziko, tak příležitost – podle toho, kdy a jak elektřinu spotřebovává. 

Riziko nastává tam, kde firma nemá žádnou kontrolu nad tím, kdy elektřinu odebírá – provoz běží podle výroby, ne podle ceny na burze. Naopak příležitost mají firmy, které si mohou část spotřeby přesunout do hodin, kdy je elektřina nejlevnější, případně mají vlastní zdroj nebo baterii a dokážou na výkyvy cen reagovat. 

Co s tím firma může dělat? 

  • Zjistit, jaký typ ceny vlastně platí. Fixní cena znamená, že se jí záporné hodnoty na burze vůbec netýkají. Spotová nebo hodinová cena naopak dopad má, ať už pozitivní, nebo negativní. 
  • Přesunout flexibilní spotřebu do levných hodin. Pokud má firma provozy, které nemusí běžet přesně podle pevného rozvrhu (nabíjení vozového parku, některé výrobní procesy, chlazení skladů), dá se jejich spotřeba nasměrovat právě do období nízkých nebo záporných cen. 
  • Zvážit vlastní fotovoltaiku s baterií. Firma si tak dokáže část levné nebo přebytečné elektřiny uložit na pozdější, dražší hodiny místo toho, aby ji prodávala za zápornou cenu. 
  • Nastavit si srozumitelný přehled spotřeby podle hodin, aby bylo vidět, kdy firma skutečně odebírá nejvíc – to je základ pro rozhodnutí, jestli se jí spotový tarif nebo flexibilnější nastavení smlouvy vyplatí. 

Co si z toho odnést? 

Záporné ceny elektřiny nejsou chyba systému, ale důsledek toho, jak rychle přibývá sluneční výroby v síti. Pro firmu to není důvod k obavám, spíš podnět podívat se na to, jaký typ ceny platí a jestli dovede svou spotřebu byť jen částečně přizpůsobit tomu, kdy je elektřina nejlevnější. I malý posun v načasování spotřeby dokáže v součtu za rok znamenat citelný rozdíl na faktuře.  

Podívejte se na naši nabídku spotových cen a poraďte se s našimi odborníky, jestli by se tento model vyplatil i vaší firmě.